Jan Trampota (1899–1942), Rozkvetlý kaštan, počátek 20. let

Jan Trampota (1899–1942)

Rozkvetlý kaštan, počátek 20. let

olejový pastel, sololit, rám, sklo, 46 × 100 cm
na rubu přípis Jan Trampota ověřil Jos. Kubíček

cena na vyžádání

provenience
Ze sbírky architekta prof. Ivana Rullera.

info
Posuzovaný obraz Jana Trampoty sice postrádá signaturu, ale jeho autentičnost spolehlivě na rubu potvrzuje sochař Josef Kubíček, dlouholetý malířův přítel a vlastník početné kolekce krajinářových stěžejních děl, z nichž podstatnou část věnoval začátkem šedesátých let minulého století Moravské galerii v Brně. Obraz zřejmě získal do své umělecké sbírky brněnský architekt profesor Ivan Ruller ze sochařovy pozůstalosti. Široký, v podstatě panoramatický formát Trampotova obrazu, rámovaný v prvním prostorovém plánu listovím a květy kaštanu, zde vytváří průhled do rovinaté krajiny. Ta je pouze naznačena, a to účařím horizontu. Jde nepochybně o ranou práci, z jejíž tematiky ještě nelze vytušit příštího krajináře Orlických hor. Už toto konstatování opravňuje k datování díla do období kolem začátku dvacátých let minulého století. Nicméně už v této časné práci lze zaznamenat Trampotovy charakteristické technické postupy. Obraz totiž patří k prvním, v nichž umělec ověřil později velmi oblíbenou techniku olejového pastelu, provedeného na drsném povrchu lepenky, případně sololitu. To umožnilo spojit v ústrojnou jednotu kresbu a malbu, což malířově bezprostřednímu vztahu ke krajinářskému motivu zřejmě vyhovovalo. Posuzované dílo je zvládnuto chvatným, ale suverénním malířským rukopisem, předznamenávajícím umělcův projev, jímž se měl posléze zapsat do povědomí české krajinomalby dvacátého století. Při celkovém úsudku o Trampotově uvedeném obrazu nelze přehlédnout jeho dekorativní hodnoty, což samo osobě svědčí o někdejším značném rozpětí hledání mladého tvůrce, které jej v tomto případě přiblížilo lyricko-poetické větvi českého novodobého umění.

PhDr. Jiří Hlušička