Pavel Navrátil (1933–1981), Mezi domy, 1959

Pavel Navrátil (1933–1981)

Mezi domy, 1959

olej, plátno, rám, 60 × 60 cm
sign. III.59 Navrátil, na rubu Navrátil BRNO /MEZI DOMY/

54 000 Kč

provenience
Ze sbírky architekta prof. Ivana Rullera.

info

Malíř Pavel Navrátil patřil k nejmladším členům skupiny Brno 57, která se utvořila v průběhu padesátých let kolem Bohumíra Matala a Jánuše Kubíčka. Navrátil byl do skupiny přijat v roce 1962 a pod její záštitou tvořil a vystavoval až do roku 1969. K tvorbě Bohumíra Matala a Jánuše Kubíčka představoval citlivý pendant vystavěný na malířské smyslovosti a vytříbeném citu pro světlo a barvu. Jeho výtvarná cesta vedla od stylizovaných maleb přes abstrahující kompozice, obrazový cyklus Pompejí až po etapu hlubokých ponorů do krajiny sedmdesátých let, které završily psychologizující témata Strašáků v krajině. Ty předcházely umělcově předčasné smrti, na níž se v mnohém podepsalo politické pronásledování a časté výslechy StB.

Obraz Mezi domy z roku 1959 je kvalitním příkladem Navrátilovy malířské etapy založené na tvarové stylizaci, kterou rozvíjel těsně před vstupem do Matalovy skupiny Brno 57. Tematicky se v té době zaměřoval na souboje ptáků, motocyklové a cyklistické závodníky, výrobní haly a továrny, ale také na motivy opuštěných proluk a malebných městských zákoutí. Po výtvarné stránce v nich uplatňoval silnou černou konturu ohraničující stylizované tvary s odkazem na dědictví skupiny Osma i na tvorbu italských malířů Gabriela Mucchiho, Renata Gutussa nebo Francouze Bernarda Buffeta. Potřeba pevného ukotvení v řádu, jež provázela celé Navrátilovo dílo a byla i jmenovatelem Matalovy tvorby, dala kompozici obrazu Mezi domy pevný rámec vystavěný na velkorysém řazení prostorových plánů a souhře diagonál s vertikálami (konstruktivní složka malby), jež vstupuje do dialogu s promalovanými plochami, vnitřním světlem a prostorovostí (smyslová složka malby). Obraz je typickým příkladem Navrátilovy malby přelomu padesátých a šedesátých let a prokazuje umělcovu mimořádnou senzibilitu pramenící z modernistické tradice, respektu k přírodě, humanistické tradici a trvalým hodnotám, které jsou s ní spjaté. Přestože Navrátilova malířská tvorba zaujímá v dějinách české malby druhé poloviny dvacátého století důležité místo, dosud zůstává neprávem opomíjená, nedoceněná a ukrytá ve stínu Matalovy tvorby.