Vladimír Vašíček (1919—2003), Krajina s růžovou oblohou, 1951

Vladimír Vašíček

(1919—2003)

 

 

Krajina s růžovou oblohou, 1951

olej, plátno, rám, 51 × 55,5 cm
sign. Vašíček 51., na rubu Krajina s růžovou oblohou, dvě pap. nálepky

oil, canvas, frame, 51 x 55,5 cm

signed Vašíček 51., verso Krajina s růžovou oblohou, two paper labels

cena vyžádání

info
Vladimír Vašíček, malíř, významný představitel českého moderního umění druhé poloviny 20. století. Po vyučení v dekoratérské dílně A. Sychry v Kyjově (1935–1938) působil jako reklamní malíř ve Zlíně, v letech 1940–1944 studoval na zlínské Škole umění a po válce na Akademii výtvarných umění v Praze (1945–1948, V. Nechleba, J. Želibský), po absolutoriu se vrátil do Svatobořic. Člen Svazu československých výtvarných umělců (1948) a SVU Aleš v Brně (1949).

Ačkoliv žil a tvořil ve Svatobořicích, tedy mimo pražské výtvarné centrum, neztrácel kontakt s děním v uměleckém světě a rychle vyzrával k osobitému výtvarnému názoru, formovanému na základě podnětů moderního evropského i českého malířství. Od počátku padesátých let tak vzniká řada obrazů vycházejících z reálné krajiny či figury, v nichž umělec ve snaze uplatnit ryze výtvarné prostředky experimentuje s plochami čistých barev vymezovaných dynamickými konturami, uplatňuje vícepohledovost, redukuje iluzivní prostor do plošných prvků. Všechny tyto principy lze identifikovat v Krajině s růžovou oblohou, v níž velké detaily vegetace rytmizují prostor a expresivní barevný posun dodává scenérii výrazně dramatický akcent, i když tu vlastně jde o mírumilovný výjev dívky sekající srpem trávu. Obdobně robustní malířský projev je společný krajinným i figurálním kompozicím celé první poloviny padesátých let, aby se v následujícím období postupně odlehčil v procesu abstrahování a dynamické syntézy, v níž se obraz zbavuje nadbytečných vazeb k opticky vnímané realitě a postupně dospívá k čistě nefigurativnímu východisku.
PhDr. Kateřina Svobodová