Jan Koblasa (*1932) / Zestárlý punk, 1984

Jan Koblasa (*1932)
Zestárlý punk, 1984

dřevo, polychromie, výška 72 cm
sign. autorskou značkou 84

 

cena na vyžádání

wood with polychromy, height 72 cm
signed with artist´s mark 84

 

 

info

 

Jana Koblasu (1932) není potřeba v českém prostředí představovat. Jeho dílo zde od roku 1989 mapují četné výstavy, z těch posledních připomeňme retrospektivu v Jízdárně Pražského hradu. Na pultech knihkupců se vynořují jeho autobiografické deníky, v intervalech udávaných taktovkou umělcovy invence, širokým publikem vždy vítány, vždy vyprodány. Jan Koblasa v sobě zkrátka slučuje řadu talentů, díky kterým je na naší kulturní scéně nepřehlédnutelný. Vedle výtvarného je to nadání hudební a literární, a nad tím vším ční síla citlivého a velkorysého člověka, zarputilého hledače krás i stínů života, neúnavného bojovníka s duší poety. Když jej v roce 1968 srpnová okupace Československa zastihla na cestách po Itálii, domů se nevrátil. Získal azyl v severním Německu a v roce 1969 založil v Kielu na Muthesius Hochschule obor volné plastiky. Ten pak vedl téměř třicet let. Jako jednomu z mála emigrantů se Janu Koblasovi podařilo jaksi přirozeně vplout do zahraniční scény, získat si respekt odborné veřejnosti a ovlivňovat mladé generace umělců. Koblasova tvůrčí cesta je inspirativní syntézou úvah o nás lidech a roli, kterou v tomto světě máme, vždy až po okraj naplněna prožitky hudby, literatury a filozofie. Výrazným okruhem jsou náměty Králů, Proroků, Strážců a Lament, následovány tématy ze světa opery a divadla (Dvě vdovy, Mistři pěvci norimberští, Herci, Diváci), ale i tématy herců a hudebníků ulice (Punkové), kteří v Koblasově ateliéru vznikají s mladistvou vervou napříč časem od 70. let až po nejnovější práce. Přestárlý punk z roku 1984 je příkladem umělcova svobodného nakládání s materiálem, kdy je dřevo štípáno velkorysými zásahy a odkazuje tak k základním postojům punkové subkultury, kterými jsou svoboda přesahující k anarchii, odpor vůči nacismu, komunismu, politice, válkám, ale i komerci a globalizaci. Socha Přestárlý punk výstižně reprezentuje Koblasův smysl pro vztah vnitřního poselství, tvaru, materiálu a konkrétního opracování, díky čemuž nás ponouká vracet se k ní a zažívat ji se stejně nenasytným zaujetím, za jakého vznikala.