Bedřich Feigl (1884–1965) Spící Kristus při bouři na Genezaretském jezeře, 1937

Bedřich Feigl

(1884–1965)

 

Spící Kristus při bouři na Genezaretském jezeře, 1937

olej, plátno, rám, 45 × 60 cm
sign. Feigl 37

oil on canvas, frame, 45 × 60 cm

signed Feigl 37

cena na vyžádání

zastoupení autora ve sbírkách
České muzeum výtvarných umění, Praha
Galerie Benedikta Rejta, Louny
Galerie hlavního města Prahy
Moravská galerie v Brně
Muzeum umění Olomouc
Národní galerie v Praze
Oblastní galerie v Liberci
Státní galerie ve Zlíně
Východočeská galerie v Pardubicích
Západočeská galerie v Plzni
Židovské muzeum v Praze
Leicester Arts and Museums Service
Ben Ury Gallery and Museum, London
Kunstforum Ostdeutche Galerie Regensburg

 

info
Bedřich (Friedrich) Feigl, český malíř, grafik a ilustrátor, studoval na pražské Akademii výtvarných umění (Vlaho Bukovac a František Thiele, 1904–1906). Zakládající člen skupiny Osma, jejíchž obou výstav se zúčastnil, představitel pražské německé umělecké obce, zakladatelská osobnost českého moderního malířství. Od roku 1910 do počátku 30. let pobýval v Německu, přičemž nepřerušil kontakt s českým prostředím. Sílící nacismus ho přiměl k návratu do Prahy; zde se brzy stal předsedou spolku německých výtvarníků Prager Secession (1934–1939). Přes počáteční vážné problémy se mu v roce 1939 podařilo odjet do Anglie, kde strávil zbytek života. V jeho tvorbě zaujímá poměrně významné místo biblická tématika a náměty z každodenního života Židů. Ze své cesty do Palestiny (1932) přivezl studie krajiny včetně posvátných židovských lokalit, ale také ze současného života. Většinu z nich vystavil v galerii Skupiny výtvarných umělců v Brně v roce 1935, a další práce v roce 1937 v Praze v galerii svého bratra Hugo Feigla a na poslední výstavě spolku Prager Secession. Proti předchozímu období se umělcův malířský rukopis ve třicátých letech zřetelně uvolňuje a nese výraznější expresivní náboj. Tento posun je nejlépe patrný tam, kde se malíř vrací k již dříve ztvárněnému tématu, např. nalezení Mojžíše z dvacátých let a z roku 1936 (ve sbírkách Židovského muzea v Praze). Genezaretské jezero nebo též Galilejské moře je dějištěm celé řady Kristových zázraků. Výjev na loďce patrně představuje zázrak utišení bouře, která překvapila Krista a apoštoly při plavbě. Kristus, kterého vystrašení apoštolové vzbudili, bouři okamžitě utišil, současně je ale pokáral za jejich strach. Dramatickou scénu loďky se spícím Kristem a apoštoly, zmítané bouří, charakterizuje dynamická a zároveň kompaktní, na diagonálách vybudovaná kompozice, energický duktus štětce a výrazně pastózní barevná vrstva. Kolorit je naproti tomu umírněný, postavený na převažujících odstínech tlumených oli-vových zelení akcentovaných temnou červení Kristova roucha a bílým krajkovím zpěněné vody v popředí. Bohužel se nepodařilo ztotožnit malbu s některým z obrazů prezentovaných na výstavách v roce 1937, nicméně není vyloučeno, že se zde skrývá pod obecným označením Biblická scéna.

PhDr. Kateřina Svobodová