53. Miloslav Moucha (*1942), Cyklus podle svatého Jiří, 1987

53. Miloslav Moucha (*1942)
Cyklus podle svatého Jiří, 1987

 

olej, plátno, 140 × 120 cm
sign. na rubu Moucha 1987

 

250 000 Kč ~ 10 000 €

 

Miloslav Moucha patří mezi několik málo českých umělců-emigrantů, kterým se po roce 1968 podařilo prosadit v zahraničí a jejichž mezinárodně uznávané dílo bylo v Čechách po revoluci teprve postupně objevováno (M. Cvach, V. Škoda ad.). Jako samouk se začal Moucha umělecké tvorbě systematicky věnovat počátkem šedesátých let. Osudovým se pro něj stalo setkání s filozofem a spisovatelem Josefem Jedličkou, který měl na jeho způsob myšlení a nahlížení světa zásadní vliv. V roce 1968 Moucha emigroval do Francie, kde pak působil jako profesor morfologie a struktury na École des Beaux-arts v Besançonu (1974–1990).

Raná tvorba Miloslava Mouchy se vyvíjela od symbolistních počátků k akcím a instalacím, v nichž hrála zásadní roli interakce s přírodními fenomény a vzájemné konfrontace materiálů. Výjimečné postavení Mouchových akcí, ve kterých se již místy projevovala určitá intuitivní představa vnitřního řádu světa, potvrdilo zařazení některých fotografií z těchto akcí do antologie Klause Groha Aktuelle Kunst in Osteuropa v roce 1972. Koncem sedmdesátých let se však Moucha opět vrátil k malbě, a to k malbě redukované na základní geometrické prvky. Jeho malby z této doby, založené především na polaritě bodu a plochy, mají velmi blízko k lyrickému geometrizovanému pojetí Václava Boštíka, s nímž byl ostatně Moucha v blízkém kontaktu a jehož tvorbu pomáhal ve francouzském prostředí prosazovat. Po silném prožitku z pěší pouti do Santiaga de Compostela, kterou Moucha podnikl v roce 1984, se jeho postoj k barvě i formě obrazu proměnil. Namísto dosavadních víceméně monochromních maleb začal malovat bohatě strukturované geometrické kompozice čistých barev. Pod vlivem této cesty namaloval obrazy ze Španělského cyklu (1984–1987) a následně obrazy z Cyklu podle sv. Jana (1987–1988). A někdy mezi těmito dvěma obrazovými cykly vzniklo i několik obrazů z Cyklu podle sv. Jiří, který je specifický svým formálně i barevně mnohem klidnějším vyzněním.

Východiskem obrazů z Cyklu podle sv. Jiří byl podle Miloslava Mouchy obraz Paola Ucella Svatý Jiří bojuje s drakem, respektive jediný abstraktní prvek v jinak realisticky pojatém výjevu. Mouchu zaujaly na drakových křídlech bílé kruhovité skvrny se zeleným středem, znázorněné perspektivně jako různě nakloněné ovály. Geometrie, na niž mohl umělec italského quattrocenta ve svých obrazech poukázat jen jaksi skrytě a mimochodem, je naopak v Mouchově malbě zcela odhalována a tematizována. Moucha své vyjádření nepotřebuje skrývat za smyšlené mytologické výjevy, ale může se soustředit na to podstatné. Monochromaticky pojatá plocha jeho obrazu se stává jakýmsi silovým polem, v tomto případě s trojící geometrických elementů, v nichž se koncentruje energie celého obrazu. Jednotlivé prvky jsou pravidelně uspořádané na vertikální osu, vychýlenou a dynamizovanou ve střední části obrazu, kde klidný rytmus vzájemných prostorových vztahů narušuje ostře žlutá křivka. Obraz je prodchnutý intenzivní spiritualitou, nesenou především mimořádným barevným cítěním, zvláštní světelnou atmosférou a vnitřním napětím mezi jednotlivými elementy. Moucha o svých malbách prohlašoval, že chce, aby byly určeny k meditaci, protože z meditace a kontemplace, z intenzivního prožitku světa, se rodí. Jeho malby můžeme vnímat jako velmi subtilní, citlivé hledání toho nejzákladnějšího skrytého řádu světa. Už v roce 1972 si koneckonců poznamenal, že „geometrie byla při zrození světa a skrze ni můžeme pochopit jeho početí“.

– Martina Mrázová