39. Alva Hajn (1938—1991), Bez názvu, 80. léta

39.

Alva Hajn

(1938—1991)

 

 

Bez názvu, 80. léta

papír, rám, sklo, 70,5 × 69 cm

paper, frame, glass, 70,5 x 69 cm

10 000 Kč ~ 400 €

provenience
Z pozůstalosti autora.

 

info
V objektech z papíru, z nichž některé jsou velice pomíjivé, křehké, je zřejmá snaha konfrontovat gesto s geometrickým řádem. Tyto práce jsou důkazem faktu, že byl Hajnovi vlastní jiný způsob konceptuálního myšlení, než je u nás obvyklé. Alvu Hajna lze srovnávat s originálním stanoviskem Stanislava Kolíbala, ale v jiné artikulaci, v jiném vnímání geometrie i v jiném myšlenkovém zázemí. Alva Hajn je v rozhodování konceptuální umělec, který konfrontuje geometrii s řádem. Někdy je konfrontace více nebo méně expresivní. Někdy se projevuje dynamika rukopisu, ale celá řada prvků v monochromech, struktura plochy a geometrických forem, je velice originálním řešením, jež přineslo právě v posledním tvůrčím období pozoruhodné výsledky. Alva Hajn se vyrovnával s problémy svých vrstevníků v prvním tvůrčím období padesátých a šedesátých let trochu jinak než jeho přátelé, tím je jeho počáteční dílo zajímavé. Poslední období (80. léta) je skutečně jedinečné. Byl jsem fascinován, stejně jako Milan Knížák, zjištěním, kolik artefaktů vytvořil a jaká je dynamika jejich vzniku. V každé práci je přítomno vědomé usilování o řád, hledání vztahů mezi geometrií a řádem, nebo mezi strukturou a linií, mezi pevnou linií a dynamickou strukturou etc. V mnoha kresbách a reliéfech Hajn jazyk geometrie osobitě konceptuálně využívá. V nejobsáhlejší sérii je povrch monochromu černý, artikulován strukturou materiálu. Jde, bohužel, o velice křehké realizace. Ale opět si myslím, že v českém prostředí není toto řešení jinak frekventováno. V čem je výjimečný přínos toho posledního období? Skutečně se ukazuje, že Alva Hajn je jedinečný tvůrce. V jeho díle jsou stovky kreseb, kde dospěl až k čisté monochromii v malířském, metafyzickém gestu. Kresby tvoří samostatnou autonomní součást jeho díla, provázejí všechna jeho tvůrčí období. Vždycky najdeme originální řešení k horizontále, nebo přesněji řečeno k diagonále. Ta předznamenává subjektivní geometrii určitého organizujícího řádu. Náhle dospěl k souboru realizací, kde je geometrie velice jasně, vysloveně konceptuálně artikulována vztahem geometrické formy a materiálu – kovu, dřevěných latí, papíru. Buď jde o kovové vymezení betonového – jeho oblíbeného materiálu, nebo o realizace, jež vycházejí z papíru. Papíry jsou velice fragilní, ale také velice originální právě tím, jak autor konfrontuje řád v pozadí a jeho artikulaci trháním papíru. Materiály byly pro něho velice zajímavé samy o sobě, to je umění, které nevidíme u nikoho jiného, je to poloha u nás nijak obvyklá. Alva Hajn se dostal v redukci až tam, kde nechal za sebe mluvit samotné médium, to znamená samotný obraz, samotnou malbu, samotný papír. Jeho kresby byly více méně v pozdním období už spíše reliéfy.
Jiří Valoch 2013