36. Václav Stratil (*1950), z cyklu Talíře—Měsíce, kolem roku 1989

 

tuš, papír, rám, sklo, 56 × 46 cm
sign. na rubu V. Stratil

 

48 000 Kč

 

LITERATURA
Srov.: Jiří Machalický: Retrospektiva
Václava Stratila, Výtvarné umění / The Magazine for Contemporary Art 3/1991, s. 18.
Srov.: Kol. autorů: Bez distance / Ohne Distanz, Vídeň: Kunstverein Wien 1991, obrazová příloha.

 

INFO

„Do Stratilova projevu nyní (1989–1990) pronikají naprosto běžné všední motivy. Způsob zobrazení však není pouhým konstatováním jejich existence. Reálný prvek se promítá do prostorové iluze, do ‚vesmíru‘ kresby, proměňuje se v představu, stává se nástrojem k vyjádření duchovních principů. Přetvářením banality v duchovní princip vzniká nový prostor, v němž se tvorba osvobozuje od racionalistických omezení. Václav Stratil usiluje o duchovní svobodu v umění, které se má otevřít a sloužit člověku, o dílo civilně obyčejné, nepatetické, přítomné v našem životě jako jeho nedílná složka.

Do textů proniká soulad mezi přírodou, člověkem a vesmírem v imaginárních slovních symbolech a v uvolněné představivosti, v nichž se ztrácí napětí. Objevuje se v nich i prvek humoru. Dílo Václava Stratila, které rozvíjí vlastní výtvarný jazyk, je vázáno hlubokou kontinuitou s tradicí. Navazuje na vývojovou linii českého umění, v níž hraje prvořadou úlohu světlo. Tato linie se odvíjí od gotiky přes barok až ke dvacátému století, k Šímovi, Johnovi, Boštíkovi a Šimotové. V její vývojové posloupnosti jde o vyzařování vnitřního světla ve spojení s lyrickou složkou, výraznou citlivostí a niterností výrazu.“

z textu Jiřho Machalického: Létající koberec (Retrospektiva Václava Stratila), 1991, Výtvarné umění /The Magazine for Contemporary Art 3/1991.