Bohumír Jaroněk (1866—1933), Podzim na Valašsku, nedat.

Bohumír Jaroněk

(1866—1933)

 

 

Podzim na Valašsku, nedat.

olej, karton, rám, sklo, 73,5 × 87,5 cm
sign. B. Jaroněk

oil, cardboard, frame, glass, 73,5 x 87,5 cm

signed B. Jaroněk

cena na vyžádání

literatura
L. Daněk, J. Šmeral, M. Vyhlídal: Augustin Mervart (1889–1968), Olomouc 2012, s. 11.

 

info
Bohumír Jaroněk, grafik, malíř, uměleckoprůmyslový výtvarník, spoluzakladatel a čelný představitel Spolku výtvarných umělců moravských v Hodoníně (1907), člen spolku Hagenbund ve Vídni (1905), iniciátor a spoluzakladatel Muzejního spolku pro zřízení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (1911), spoluzakladatel Spolku českých umělců grafiků Hollar (1917). Spolu se sestrou Julií a bratrem Aloisem založil dílny na gobelíny, keramiku a malbu porcelánu v Rožnově pod Radhoštěm (1909). Prvního seznámení s výtvarným světem a praktickou stránkou umělecké tvorby se mu dostalo v rodině (otec barvíř a tiskař textilu, strýc malíř). Studoval na Státní odborné škole pro uměleckořemeslné zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1883–1887), další výtvarné zkušenosti získával v následujících sedmi letech jako modelér a návrhář v keramické továrně v Pécsi, kolorista portrétů ve fotoatelieru v Budapešti a na studijních cestách po Evropě, Balkáně, Malé Asii a Africe (po čtyři zimy působil jako uměleckoprůmyslový výtvarník v Káhiře).
Vlastní volné tvorbě se Bohumír Jaroněk začal plně věnovat po návratu domů (1896) a brzy se proslavil rozměrnými barevnými dřevořezy z Valašska a především ze Štramberka. Ač je více znám jako grafik a tvůrce secesně laděných, výrazně konturovaných dřevořezů, je autorem úctyhodného množství olejů, temper a akvarelů, zachycujících jednak jeho dojmy z cest, ale především krajinu Valašska. Jeho výtvarný projev provází výrazná barevnost, v níž lze najít ozvuky japonských dřevorytů, světlo a jas barev orientu i poučení z impresionismu. Reprezentativní dílo Podzim na Valašsku nezapírá zejména v koloritu secesní východiska. Malíř zde dokonale pracuje s kontrasty tlumených i svítivých zelení a zářících okrů a červení, zdánlivě cizorodý fialový odstín květů v popředí nachází svůj protipól v typickém, měkce pastelovém tónu, který zaznívá v pozadí. Malba představuje krajinu v lehce melancholickém ztišení, lidská stavení ukrývá za stromy a vede oko pozorovatele průhledem širokým horským údolím k dalekému obzoru. Dílo není, jako bohužel velká část Jaroňkových prací, datováno, ale vzhledem k jeho koloritu a celkovému vyznění lze předpokládat, že vzniklo v prvním desetiletí 20. století; této domněnce se zdá nasvědčovat i srovnání s obrazy z téže doby, např. monumentální pohled na Štramberk z Moravské galerie datovaný rokem 1907.
PhDr. Kateřina Svobodová