Dovolujeme si Vás pozvat na výstavu v Etcetera Gallery – Grohova 2, Brno / 6.10. – 16.11. 2017 / úterý – pátek 10 až 17 hod

Dalibor Chatrný

Výtvarný projev Dalibora Chatrného (1925–2012) zaplňuje široké pole médií, přístupů a metod – od kresby přes grafické techniky, malbu, trojrozměrné vyjádření až po přístupy zcela nevýtvarné, jakými jsou experimenty s imanentní silou magnetu, principy zrcadlení či chemické pochody hoření a spalování. Od počátků prošla jeho tvorba několika oblastmi – od dokonale zvládnuté kresebné a reprodukční techniky, přes projev s informálními rysy, konceptuální tendence až po umění akce a land artu. Jeho výtvarné uvažování má vědecký základ, proniká do oblastí fyzikálních jevů, chemických procesů, racionálních matematických řádů, principů lidské anatomie, jako je symetrie vlastního těla a její odchylky, stejně jako se dotýká systému morfologie, sémantiky a hudby. Motorem Chatrného díla byl hluboký respekt k přírodě, jejím dějům a zákonitostem, které jsou empiricky ověřené a přesto přesahují naše myšlení.

 

Objekty z nerezového plechu a mosazi vznikaly od roku 1967 v souvislosti s umělcovým zájmem o průzkumy prostorových souvztažností a aktuální snahou o objektivizaci výtvarné tvorby. Přístupem perforace, který Chatrný uplatňoval v papírových listech i objektech z plechu či plexiskla, docílil propojení dvou protilehlých rovin a zároveň zpochybnil tradiční vnímání rubové a lícové strany díla. S perforací souvisí taktéž princip pravidelně traktovaného rastru, který navazuje na umělcovy snahy o uplatnění řádu, ale také možnosti jeho svobodného narušování. Objekty z nerezového plechu a mosazi, ať již jde o velice lapidární formy nebo složitěji prolamované struktury, představují výrazný příklad Chatrného komplexních průzkumů obecně platných dimenzionálních kvalit a zákonitostí, a to nejen z hlediska vnitřního uspořádání díla, ale i jeho vazby k okolnímu prostoru, který je jím vymezován a zároveň jej vymezuje.

Jiří Staněk

Z mladé generace principy rastru inovativně rozvíjí Jiří Staněk (1990), čerstvý absolvent brněnské fakulty výtvarných umění. Po více než padesáti letech tak navazuje na odkazy představitelů neo-konstruktivně orientované generace, kam vedle Dalibora Chatrného patří např. František Kyncl nebo Jiří Hilmar. Potřeba uchování tvůrčí a myšlenkové kontinuity přivedla Jiřího Staňka k citlivým průzkumům prostorových a prostorotvorných vlastností snad nejzákladnějšího výtvarného materiálu – papíru. Papírový list, který předpřipravuje malbou nebo přejímá s již hotovou reprodukcí, transformuje drobnými systematickými sklady do nízkých struktur, jež ponechává ve formě reliéfu (Rouno, 2017) nebo rozvíjí do trojrozměrných papírových objektů (Kontraste in Cyan, 2017). Staňkův metodologicky pevný přístup, tvůrčí senzibilita a ukotvení v tradici modernisticky orientované linie tak slibuje přínosnou tvůrčí cestu, jejíž výsledky jsou již dnes reflektovány výtvarnými oceněními (např. finalista Ceny StartPoint udělované Národní galerií v Praze).

 

Ilona Víchová